Pohádka o Wejvratu

Bylo nebylo, zazněl ve vsi zvané Nekoř uprostřed tajemných lesů pláč nové kapely. I dostala jméno Modrá katastrofa, řečená Wejvrat.
Tři sudičky, nervózně popocházející kolem její kolébky, se na ní pěkně vyřádily. Jedna jí dala do vínku Vaška a Tomáše Venclovi, druhá Mirku a Fandu Stejskalovi. Tu přistoupila k Wejvratu třetí, s bradavicí na nose, a zašklebila se: "Váš kapelník bude Jirka Faltus."
Rodiče Wejvratu se marně snažili kapelu uklidnit a zajistit jim poklidnou budoucnost, proto tabu byly doma kytary, bicí, housle, mandolíny, basy a harmoniky. Jenže v jedné nestřežené chvíli tyto hudební nástroje Wejvrati zřeli na country festivalu. A zamilovali se do nich.
Ale když si hráli jen tak doma, začalo je to pěkně nudit. Navíc borci božskému Kájovi Gottovi sahali sotva po kolena, proto začali vymýšlet, kde všude by mohli své umění předvést. Tu v Někoři, tu v Letohradě, Kunvaldě, Dolní Dobrouči, Šutrákově i v Jablonném nad Orlicí nebo ve Vysokém Mejtě. Vedou si vskutku dobře. Tak moc, že se pravidelným pitím griotky a usilovnou pílí vypracovali na nejlepší country kapelu v království východních Čech. Léta páně již muzicírují, ubývá vlasů, přibývá vousů a jejich sláva hvězd se dotýká.
A tak v roce 2215 čteme ze zažloutlých listů kronik, že zatímco evropskou hudební scénu po roce 1960 ovlivnila nějaká kapela Beatles, tak celosvětové hudební scéně po roce 2010 jasně vévodí hvězdné uskupení Wejvrat.
Pak zazvonil zvonec, zazněl akord, praskla struna a pohádky je konec.

autor: M&E Jindrovy